Svět – vývoj spotřeby energie, emise a podíl OZE
V posledních letech dochází ke strmému zvyšování produkce energie z obnovitelných zdrojů, a to především z větrných a solárních. V celosvětovém měřítku pak dávají tato čísla důvod k zamyšlení – světová spotřeba energie roste prakticky stálým tempem. Fosilní zdroje energie přitom stále ještě převládají.
Pařížská dohoda vztahuje své cíle k roku 1990. Většina níže uvedených grafů začíná rokem 1994, které jsou oproti r. 1990 jen mírně vyšší (cca o 4%), proto je jejich informační hodnota dostatečně vypovídající. Konečným cílem je nepřekročit průměrnou teplotu na planetě Zemi o víc než 2°C ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí (a pokud možno méně než 1,5 °C). Postupy pro dosažení tohoto cíle jsou pro všechny země (signatáři je 197 zemí včetně Indie a Číny) individuální, v EU je střednědobým cílem snížení emisí CO2 o 55% do r. 2030, jak je uvedeno v programu Fit for 55.
Vývoj spotřeby energie ve světě v letech 1994 – 2022 v kontextu Pařížské dohody
V grafu níže je souhrn spotřeb energií ze všech zdrojů a pro všechny účely, tedy nejen výroba elektřiny, ale také tepla, spotřeba paliv atd. Jak bylo řečeno, s výjimkou let 2009 a 2020, kdy spotřeba mírně polevila (zhruba na úroveň o 3 roky dříve, aby již v následujícím roce dosáhla nového maxima), dochází k neustálému růstu spotřeby:
V grafu zohledňujícímu také všechny různé zdroje energií pak v podobném časovém rozsahu vidíme, že v letech 2009 a 2020 došlo ke snížení spotřeby zejména na úkor fosilních zdrojů, zatímco ty obnovitelné se držely stabilní:
Podíl jednotlivých OZE
Z čistě relativního využití obnovitelných zdrojů vůči celku lze vysledovat několik zajímavých směrů vývoje. Například tradiční biomasa (tj. stromy, rašelina, atd.), která před průmyslovou revolucí zajišťovala prakticky 100% spotřeby, se dostala v roce 2012 z 1. místa v rámci obnovitelných zdrojů a poslední roky je zhruba na úrovni využití vodní energie… Podíl vodní energie se drží posledních cca 30 let stabilně okolo 6%, nutno však také hledět na hodnoty absolutní (viz grafy níže).
Větrná a solární energie se využívá čím dál tím intenzivněji, ovšem ze zanedbatelného podílu v 90. let došlo postupně k jeho zvýšení na 2% u solární a 3% u větrné energie – opět však nutno brát v úvahu absolutní hodnoty, takže pak je tento vzestup o dost úctyhodnější.
OZE od roku 2004: relativní i absolutní zastoupení
Z relativního hlediska dochází u OZE k poklesu pouze u tradiční biomasy, ostatní zdroje buďto mírně nebo rychle rostou… Z absolutního hlediska se ovšem nabízí trochu jiný pohled: tradiční biomasa poklesla z 12 TWh v r. 2004 na 11 TWh v r. 2022, využití vodní energie vzrostlo z 8 300 TWh na 11 300 TWh, větrná z 0,3 TWh dokonce na 5 500 TWh a solární pak z 12 TWh na 3 500 TWh.
OZE od roku 2010: relativní i absolutní zastoupení
V podstatě všechny závěry z odstavce výše platí stejně, jen je období posledních 12ti let zřetelněji vidět…
Co se absolutního vývoje spotřeby týče, tam jsou změny o to patrnější: je zřejmé, že výkon hydroelektráren se stále zvyšuje, s ohledem na jejich materiálovou i jinou náročnost však pomalu. Solární energie, jejíž využití bylo v r. 2010 ještě pořád skoro nulové (resp. 92 TWh) stouplo v r. 2022 na již zmíněných 3 448 TWh. Větrná energie pak v r. 2010 vyrobila 961 TWh, zatímco o 12 let později už 5 500 TWh.
Závěr v kontextu Pařížské dohody
Rozvoj obnovitelných zdrojů je neoddiskutovatelný, ovšem od r. 1994 celosvětově vzrostla spotřeba energie o 68 426 TWh – tedy bezmála o 38,2%. Z toho obnovitelné zdroje v souhrnu vykryly necelých 20% spotřeby v r. 2022, spotřeba fosilních zdrojů stále značně narůstá… Plán EU v reakci na Pařížskou dohodu přijatou v r. 2015 je SNÍŽIT emise skleníkových plynů o 40% oproti roku 1990 (v rámci EU), a to do roku 2030, později pak programem Fit for 55 ambiciózně přijato snížení o 55%. K vyššímu využití OZE sice skutečně dochází (a spolu s tím i k mnoha jiným benefitům), celkový nárůst spotřeby už jen od r. 1994 je natolik zásadní, že se uvedenému cíli čím dál rychleji vzdalujeme… Asi jediným úspěchem oproti r. 1990 je pokles podílu fosilních zdrojů produkujících CO2 ze 77,8% na 76,7% v roce 2022 (a to po několika předchozích klimatických dohodách…).
Zpráva IPCC Climate Change 2022 (s daty do roku 2019) nám dává tento obrázek (ze strany 7), který je v dobré shodě s tabulkou uvedenou níže (s daty až do r. 2022 ze Statistical Review of World Energy, ovšem přepočítané s emisními zdroji jako celek, takže tabulka dává méně přesné – mírně optimističtější – hodnoty):
Tabulka shrnující snahy o pokles je více než výmluvná (pokles by značilo znamínko mínus…). Pokud bychom měli skutečně splnit cíle plánu Fit for 55, od r. 2023 a s každým dalším rokem je nutno snížit emise CO2 o 11,9% (až k hodnotám před r. 1965). Cena, za kterou by něco takového mohlo být dosaženo, je astronomická – v té době planetu obývaly jen 3 miliardy lidí a jejich energetické nároky byly výrazně nižší. Pro zajímavost – průměrná doba dožití se prakticky po celém světě od té doby zvýšila minimálně o 10 let.
| rok | podíl emisních zdrojů (vztaženo k r.1990) | zvyšování emisí oproti r. 1990 |
| 1990 | 77,8% | 0,0% |
| 1991 | 78,3% | 0,8% |
| 1992 | 78,8% | 1,4% |
| 1993 | 79,5% | 2,2% |
| 1994 | 80,5% | 3,5% |
| 1995 | 82,2% | 5,8% |
| 1996 | 84,5% | 8,6% |
| 1997 | 85,3% | 9,7% |
| 1998 | 85,9% | 10,5% |
| 1999 | 87,4% | 12,4% |
| 2000 | 89,5% | 15,1% |
| 2001 | 90,3% | 16,2% |
| 2002 | 92,0% | 18,4% |
| 2003 | 94,9% | 22,0% |
| 2004 | 99,0% | 27,3% |
| 2005 | 101,9% | 31,1% |
| 2006 | 104,5% | 34,4% |
| 2007 | 107,4% | 38,1% |
| 2008 | 108,5% | 39,5% |
| 2009 | 106,8% | 37,4% |
| 2010 | 111,5% | 43,4% |
| 2011 | 113,8% | 46,3% |
| 2012 | 115,2% | 48,1% |
| 2013 | 117,0% | 50,4% |
| 2014 | 118,1% | 51,8% |
| 2015 | 118,9% | 52,9% |
| 2016 | 120,2% | 54,6% |
| 2017 | 122,6% | 57,6% |
| 2018 | 125,7% | 61,7% |
| 2019 | 127,0% | 63,3% |
| 2020 | 122,8% | 57,9% |
| 2021 | 129,0% | 65,9% |
| 2022 | 130,4% | 67,6% |
Zdroje:
Statistical Review of World Energy
IPCC: Climate Change 2022: Mitigation of Climate Change 2022
